Začátky sportovního letectví na Moravě byly, přes obrovské nadšení, velmi skromné. V říjnu 1919 byla v Brně založena odbočka Československého aviatického klubu Praha, která se ale už v dubnu 1920 osamostatnila pod názvem Moravský aeroklub Brno, od roku 1932 přejmenovaný na Moravskoslezský aeroklub Brno. Prakticky neznámým faktem je, že Tomáš Baťa se stal v roce 1923 členem tohoto prvního moravského aeroklubu. Brněnský aeroklub byl mezi světovými válkami dlouho jediným aeroklubem svého druhu na Moravě, až v roce 1935 byl založen Ostravský aeroklub v Moravské Ostravě.
V květnu 1922 byl v Praze založen Masarykův letecký fond, jehož cílem byla především popularizace letectví všemi dostupnými prostředky, především pořádáním leteckých soutěží, leteckých dnů, přednášek, vydáváním leteckých publikací atd. Masarykův letecký fond byl 6. března 1926 přeměněn na celostátní letecký spolek Masarykova letecká liga (MLL), který si dal za cíl „organizovati síly občanstva ku práci pro pokrok letectví a pro jeho využití k obraně i rozkvětu státu“. Po celé republice začaly jako houby po dešti vznikat tzv. místní skupiny MLL. Z původních 3000 členů Masarykova leteckého fondu vzniklo během deseti dnů(!) na 50 místních skupin MLL s 8000 členy.
Ve Zlíně byla místní skupina MLL založena na schůzi konané v úterý 14. září 1926. Předsedou byl zvolen notář Oskar Zapletal místopředsedy úředník J. Žižka jednatelem pilot leteckého oddělení firmy Baťa Jindřich Brouček, pokladníkem mechanik F. Fořt a dále ještě 8 členů výboru a 6 náhradníků. Za členy se přihlásilo 130 mužů a žen. Ustanoven byl modelářský kroužek a v usnesení schůze bylo založit fond na koupení vlastního letadla. Do léta roku 1927 místní skupina zorganizovala s podporou leteckého oddělení firmy Baťa několik skromných akcí. V červnu 1927 ale náhle zemřel předseda místní skupiny MLL Oskar Zapletal a činnost místní skupiny se prakticky zastavila. V dalších letech ji v propagaci letectví zdatně zastupovalo letecké oddělení firmy Baťa s pilotem Jindřichem Broučkem, později Václavem Lukešem, Josefem Šťastným a dalšími.
Mezitím se od roku 1930 ve Zlíně aktivizovala další skupina amatérských zájemců o letectví a létání. V roce 1930 přišel do Zlína po studiu na vysoké škole nový ředitel plynárny firmy Baťa Ing. Rudolf Dohnálek, zkušený amatérský konstruktér a pilot kluzáků. Speditér Rudolf Červenka ze Zlína absolvoval v roce 1930 u propagační letky MLL v Olomouci kurz pilotů motorových letadel a v roce 1931 I. kurz pilotů plachtových letadel MLL, který organizoval plachtový odbor olomoucké župy MLL v Chomýži u Bystřice pod Hostýnem. V tomto kurzu získal nejen certifikát o absolvování pilotních zkoušek stupně „A“ a „B“, ale i základní dovednosti pro stavbu a opravy kluzáků. Mezi zájemci o létání byl i Benedikt Němec a další a znovu se přidali i piloti Jindřich Brouček a Antonín Glacner. Od května 1932 tato skupina začala stavět na II. Internátě Mladých mužů kluzák neznámého typového označení konstruktéra Rudolfa Dohnálka (byl velmi podobný jeho kluzáku NINA z roku 1925). Ve středu 15. června 1932 byla v Klubovním domě (zámku) ve Zlíně znovu založena (obnovena) místní skupina MLL Zlín. Jejím předsedou se stal Rudolf Červenka. Na začátku školního roku byl založen na Masarykových školách nejdříve modelářský odbor, který vedl odborný učitel Karel Vošoust a na začátku listopadu 1932 byl založen i plachtový odbor místní skupiny MLL Zlín pod vedením Antonína Glacnera.
Od listopadu 1932 do ledna 1933 proběhl v Klubovním domě hojně navštěvovaný pilotní kurz mistní skupiny MLL Zlín, který dokončilo 68 posluchačů, z nich 30 se přihlásilo i do kurzu praktického létání na právě dokončeném kluzáku.
Na neděli 12. února 1933 svolal výbor místní skupiny MLL ve Zlíně první výroční valnou hromadu spolku. Na této valné hromadě byla vyhodnocena činnost v prvním roce existence spolku. Do roku 1933 si spolek vytýčil velmi smělé plány. Bylo dohodnuto, že bude založena propagační letka místní skupiny. Pro letku se plánovalo koupit letadlo Aero A-34 Kos od leteckého oddělení firmy Baťa, dále letadlo Letov Š-39 od ministerstva veřejných prací a letoun Avia BH-11 od ministerstva národní obrany. Na jaře měl být zalétnut kluzák a zahájen letecký výcvik s první skupinou třiceti zájemců. Na valné hromadě byl zvolen předsedou místní skupin opět Rudolf Červenka a jednatelem Ing. Bedřich Němec. Čestným předsedou byl zvolen Jan Antonín Baťa a čestným členem starosta města Zlína Dominik Čipera.
Zpráva o zvolení čestným předsedou místní skupiny MLL ve Zlíně zastihla Jana Antonína Baťu na obchodní cestě v Egyptě. Po svém návratu si našel čas, aby zašel na jednání výboru místní skupiny ve Společenském domě (pozdější hotel Moskva), kde mu poděkoval za zvolení, vyslechl si plány na rok 1933 a při té příležitosti slíbil, že pro motorová letadla vyčlení zdarma prostor v jednom z dřevěných hangárů na letišti v Otrokovicích a umožní bezplatný provoz na letišti.
Na velikonoční neděli 16. dubna 1933 byl na letišti v Otrokovicích konečně zalétnut kluzák Ing. Rudolfa Dohnálka. Kluzák zalétl sám konstruktér. Provedl celkem deset startů pomocí lana taženého autem a dosáhl maximální doby letu jedné minuty.
Mezitím se ovšem zkomplikoval zamýšlený nákup motorových letadel. Státní továrna na letadla Letov chtěla první sportovní letoun Š-39 prodávat za cenu 50 000 Kčs. Pro Ústředí MLL v Praze bylo vyčleněno 12 letadel, za které měly letky (motorové odbory) MLL zaplatit 11 500 Kčs za každé, zbytek mělo doplatit Ústředí MLL. Místní skupina ve Zlíně velice těžce dala dohromady zálohu na koupi letounu a tu poukázala v polovině března na bankovní účet Ústředí MLL. Vývoj letounu Š-39 se ale zpozdil a nakonec do Zlína nebyl přidělen. Také na koupi letounů Aero A-34 a BH-11 nebylo dost finančních prostředků, takže motorové létání se zdálo ve Zlíně v nedohlednu.
V neděli 28. května 1933 se sešel ve Společenském domě výbor místní skupiny MLL Zlín, aby se poradil, jak zajistit vše potřebné pro zahájení leteckého výcviku. Na jednání se dostavil i čestný předseda Jan Antonín Baťa a ten rozřešil rázně všechny potíže. Potvrdil slíbený bezplatný pronájem hangáru a provoz na letišti v Otrokovicích. Oznámil darování letounu Aero A-34 Kos místní skupině, která mohla také později bezplatně využívat k výcviku letoun De Havilland DH-60 Moth leteckého oddělení. Dále přislíbil zdarma pronajmout prostor na I. internátě mladých mužů ve Zlíně za účelem vybudování dílny pro stavbu kluzáků, vybavit tuto dílnu potřebnými stroji a nástroji a hradit materiál na výrobu kluzáků. Rovněž přislíbil platit vedoucího dílny a dělníky v dílně a najmout zkušeného konstruktéra kluzáků
Po rozhodnutí Jana A. Bati z neděle 28. května 1933 se daly události rychle do pohybu. V neděli 4. června byl slavnostně předán místní skupině MLL letoun Aero A-34 Kos a následně byl založen motorový odbor místní skupiny. Předsedou motorového odboru se pravděpodobně stal Antonín Glacner.
Velkorysý dar Jana Antonína Bati z května 1933 rozhodl o budoucnosti nejen zlínského sportovního letectví, ale i pozdější slavné letecké výroby. Od roku 1933 do poloviny roku 1935, kdy byla výroba předána Zlínské letecké a.s., bylo vyrobeno ve Zlíně v rámci MLL s výraznou podporou firmy Baťa mnoho desítek kluzáků a větroňů. Výcvik na kluzácích a od roku 1934 i na motorových letounech absolvovalo do roku 1938 několik stovek členů zlínské MLL. V roce 1934 se stal předsedou místní skupiny MLL ve Zlíně Bohumil Ševčík, který zůstal v čele zlínských leteckých spolků až do roku 1940.
Do roku 1935 používal motorový odbor pouze několik obstarožních motorových letadel. Situace se změnila s rozběhem výroby letadel Zlín Z-XII ve Zlínské letecké a.s. a také rozhodnutím Aeroklubu Republiky československé, přidělovat nové letouny z dotace ministerstva veřejných prací a ministerstva národní obrany v rámci akce „1000 pilotů republice“. V rámci toho musel motorový odbor změnit název na Aeroklub MLL Zlín. Na začátku roku 1938 se nakonec motorový odbor úplně odtrhl od místní skupiny MLL Zlín a pod názvem Aeroklub Zlín požádal o schválení nových stanov. Ty byly schváleny Zemským úřadem v Brně 27. května 1938. Úspěšnou účastí zlínských letců v letecké soutěži státy Malé dohody na přelomu srpna a září 1938 se prakticky završila jejich činnost před 2. světovou válkou. Dne 25. ledna 1939 bylo česko-slovenskou vládou nařízeno sloučit veškeré letecké zájmové spolky pod jeden spolek s názvem Český národní aeroklub. Po okupaci 15. března 1939 byl proces likvidace leteckých spolků protektorátní vládou urychlen a 10. června 1939 byl Aeroklub Zlín zrušen. Dne 25. srpna 1939 byl formálně ustanovena odbočka ČNA ve Zlíně ale následné vypuknutí 2. světové války nakonec uspíšilo i zánik protektorátního ČNA, který byl zrušen 11. května 1940. To už ale byla řada bývalých členů MLL a aeroklubu ze Zlína zapojena do zahraničního odboje, kam odešlo nejméně 16 jejich členů, z nich 6 zahynulo v boji nebo při výcviku.
V únoru 2022, v Holešově
Ing.Jan Dúbravčík
Doplnění informací:
K datu 4. června 1933 spojenému se založením motorového odboru místní skupiny MLL připojuji ještě další datum – den 8.duben 1934, kdy byla uskutečněna první schůze „plachtového odboru“ místní skupiny MLL, doložená „Protokolem“ v knize zápisů. Kniha je vedena až do prosince 1937. Další díl do června 1939 bohužel nemáme. Datum duben 1934 je poněkud v rozporu s informací o listopadu 1932, kdy je výše uváděno založení plachtového odboru pod vedením p. Glacnera. Jelikož od dubna 1934 je veden v plachtovém odboru seznam desítek členů včetně p. Glacnera, je pravděpodobné, že tímto datem je tímto dokumentována vzniklá instituce. Pan Glacner je v zápisech citován opakovaně i s tím, že jako motorový pilot si také doplnil výcvik plachtaře. V osmdesátých letech byl hostem aeroklubu Holešov na leteckém dnu Svazarmu i s dalšími předválečnými členy aeroklubu. Po těchto lidech už zbývají jenom fotografie v kronice a vyprávění v literatuře.
Ing. Lubomír Vrba, v Luhačovicích