Ludvík Čvanda byl legendou otrokovického nejen plachtění, ale i dalších leteckých odborností. Stačí si přečíst hned následující první jeho příspěvek do kroniky, který napsal už před lety, spolu s dalšími vzpomínkami na příhody s letadly a létáním. Je to stručný letecký životopis, který dá představu o jeho cestě za leteckými kvalifikacemi . Dost velikou část této cesty jsme měli společnou. Od roku 1958 byl mým instruktorem v základním výcviku na kluzácích. Poté častokrát mně vlekal s Pionýrem či Šohajem a po letech jsme si úlohy vyměnili. Poslední let spolu jsem s Ludvíkem letěl v roli inspektora (dnes se tato kvalifikace nazývá examinátor) v květnu 1980, když jsem mu prodlužoval v periodickém přezkoušení platnost kvalifikace. To už otrokovický aeroklub sídlil na letišti Holešov. Myslím, že ještě nejmíň dva roky by Ludvík l letecky aktivní a dále už jen pravidelným návštěvníkem letiště. Zažil s námi likvidaci budov aeroklubu a v roce 2013 s dalšími piloty-seniory navštívil naše dočasné stanoviště v Kyjově. Jako instruktor byl velmi pečlivý a důsledný a taky trpělivý. Pamatuji se, jak jsem měl o sobě pochyby, protože mně to létání zpočátku příliš nešlo. Jednou prohlásil, že „mám volšový nohy“. Tím chtěl vyjádřit kritiku k mému způsobu provedení zatáčky. Byl taky velmi komisní, když to muselo být. Při samostatném letu po okruhu jsem měl přebytek výšky a tak jsem si dovolil udělat zatáčku třistašedesátku. Když jsem hlásil provedení úkolu (nezapomeňte, že Svazarm byla polovojenská „firma“), tak se komisně zeptal, zda jsem dostal jiný úkol než okruh. No výsledkem bylo 14 dní zákazu létání a náklad pracovních povinností. Ty by mně nevadily, ale to že jsem nesměl létat tak to bolelo. No ale výcvik jsem za náletu 20 hodin dokončil až za dva roky, protože všech 420 Pionýrů ve Svazarmu muselo být opraveno a upraveno na základě katastrofy popsané v povídce VRUT. Tak jsme, protože jsme nějaký čas měli náhradní výcvik, létali na Kmotru VT 130. No asi jsem se zlepšil, protože když jsem později začal výcvik na C 205 (jinak Z226), tak jsem za jedenáct letových dní už byl na prvním sóle a při celkovém náletu 19 letových hodin (sólo 4 hodiny) jsem už létal první samostatné akrobatické základní figury. Dnes si říkám, že naši instruktoři byli odvážní muži a pevně nám věřili. No ale takové byly tehdy osnovy šité spíše pro jiný účel.

A nyní už nechme promluvit starého Fliegra Ludvíka samotného. Následuje šest leteckých historek. Z důvodu zachování jazykových obratů nebyla provedena korekce textu, jeho přepsání moderní digitální technologii ani jiné věcné zásahy do textů Dovoluji si upozornit na fotku GALEJE v první historce. V té pětici vlekoucí za sebou na laně kluzák ke startu je první vlevo Ludvík Čvanda, „Mladý muž Baťovy školy práce“.
Úvodní slovo napsal v lednu 2025 Lubomír Vrba senior
Stručný životopis

Jak nalézt letadlo



Průbojník



Když selže počasí




Vrut



Zarážka polohy sedadla



Dříve zveřejněný článek Jak se začínalo
Nakonec ještě vzpomínkové foto od Luboše Vrby… i s Lubošem.
